Thamnophis sirtalis tetrataenia – Užovka sanfranciská

Biotop

Tyto užovky upřednostňují zarostlé rybníky v blízkosti otevřených plání. Vzhledem k tomu, že Sanfranciská užovka může lovit pouze v mělčích vodách, vodní biotopy s mělkou vodou jsou nezbytné. Na jaře a počátkem léta, během prvního vrcholu jejich aktivity bývají tyto užovky často nalezeny lovící v okolí dočasných nádrží, zejména rosničky rodu Pseudacris regilla. Tyto žabky využívají dočasné nádrže pro reprodukci, čímž se snaží vyhnout predátorům v okolí stálých vodních ploch. Jak postupně vysychají dočasné vodní nádrže, rosničky (i jejich metamorfované potomstvo) ustupují do zalesněných oblastí. V tomto období se užovky přesouvají k trvalým vodním biotopům. Skokani rodu Rana draytonii se rozmnožují později a vybírají si zavodněné oblasti , které nevyschnou dříve, než se mladé potomstvo stihne metamorfovat, někdy v červenci až srpnu. Populace Rana draytonii je důležitým potravním zdrojem těchto užovek a reprodukční období těchto žab stimuluje u našich užovek druhý vrchol aktivity. Rozptylující se populace žab podporuje také rozšiřování užovky proužkované i za hranice jejich obvyklého výskytu. T.s.t. Má také zhoubný vliv na populace klifornského mloka (Taricha torosa), ropuchy západní Bufo boreas, živorodky „mosquito fish“ (Gambusia affinis) a příležitostně i malé savce. Užovky proužkované také vyžadují suchá místa (louky, pastviny, křoviny). V lokalitách výskytu využívají jižní nebo západní svahy pro slunění. Jako úkryt využívají nory hlodavců, nebo husté travní porosty. Mezi nejvýhodnější prostředí pro tohoto hada jsou úboční vegetace a pastviny, kde je zhruba jeden keř na 10m2. Taková vegetace umožňuje jak stinný úkryt, tak nekryté plochy ke slunění – vhodné pro termoregulaci.